Astma a alergie se v dnešní době řadí k nejčastějším civilizačním onemocněním, na čemž se podílí především znečištění ovzduší a agresivní molekuly obsažené v pylu.
Bronchiální astma je jednou z nejčastějších chronických nemocí na světě. Asi 300 miliónů lidí trpí astmatem. Astma se nevyhýbá ani sportovcům. Vrcholoví sportovci trpí astmatem 5 krát častěji než ostatní populace. Intenzivní fyzická zátěž velice často vyvolává astmatické potíže a někdy může být dokonce jediným faktorem vyvolávajícím zhoršení astmatu.
Rostoucí počet pacientů (trpících vážnými příznaky bronchiálního astmatu a chronické obstrukční plicní nemoci) touží po účinnějších možnostech léčby s menším počtem vedlejších účinků.
Jak tedy s astmatem a alergií bojovat nejen medikamenty?
Hypoxická terapie
Role přerušované hypoxie při léčbě bronchiálního astmatu a chronické obstrukční plicní nemoci
Díky zvýšené efektivitě využití kyslíku v těle a celkovému zdokonalování jeho výkonnosti je dokázáno, že hypoxická terapie pomáhá v dlouhodobém horizontu eliminovat astma a různé typy alergií. Hypoxická terapie však nedokáže astma úplně vyléčit, pouze dokáže zmírnit jeho příznaky a projevy na minimální mez.
Pozvolné posilování přirozené obranyschopnosti těla navíc drastickým způsobem nezasáhne do fungování těla, jako by tomu bylo při využívání farmaceutických produktů, například antiastmatika, kortikoidní přípravky a podobně.
V řadě vědeckých studií byl potvrzen pozitivní účinek hypoxické terapie na bronchiální astma.
Zejména bylo prokázáno, že 2-týdenní hypoxická terapie (IHT) vedla k významnému poklesu dechu a pocitu přetížení hrudníku u dětí s bronchiálním astmatem (ve věku 9-13 let). Kašel byl snížen nebo zmizel a množství sputa (sekret dýchacích cest) bylo sníženo a prošlo snadněji. Také útoky asfyxie zmizely nebo se staly občasnějšími.
Bylo pozorováno značné zvětšení ventilační odpovědi na hypoxické podněty, stejně jako snížení reakcí srdeční frekvence (HR) na zvýšení hypoxie a oslabení pádu SaO2 za hypoxických podmínek. Mitochondriální enzymová aktivita imunitních buněk, jako je sukcinátdehydrogenasa (SDG) a alfa-glycerofosfátdehydrogenasa (GPDG), se významně zvýšila v IHT. Byla zjištěna silná korelace mezi individuální hypoxickou citlivostí a aktivitami enzymů.
Pozitivní účinky hypoxické terapie na astma
Nejlepších výsledků bylo dosaženo u dětí (od 4 let věku), které vykazovaly největší odezvu na vdechování vysokohorského vzduchu. Ve skupině 200 dětí s bronchiálním astmatem ve věku 4 - 14 let, které deset dní podstupovaly každý den hypoxickou terapii, došlo u 85% ke zlepšení zdravotního stavu. U dětí s mírným bronchiálním astmatem bylo pozorováno kompletní vymizení záchvatů. U středně nemocných astmatiků bylo zjištěno významné zlepšení, především záchvaty byly jen občasné a odezněly bez potřeby použití medikamentů. U těžce nemocných astmatiků bylo zlepšení pouze malé. Nejmenší efekt byl pozorován u dětí s infekčně závislým bronchiálním astmatem.
Pozitivní klinické efekty byly u pacientů s mírnou a středně těžkou nemocí pozorovány ještě 4 měsíce po ukončení hypoxické terapie
V průměru byl pozitivní efekti IHT potvrzen u 85–95% bronchiálních astmatiků, uspokojující efekt pak u 40–50%, a žádný efekt byl pouze u 4–8% pacientů, kteří měli především formu astmatu léčenou hormonálními léky.
Nejlepšího efektu bylo u pacientů s atopickou formou astmatu, menší efekt pak u infekčně alergických a smíšených forem astmatu. Okolo 40% dospělých pacientů snížilo dávku dlouhodobě užívanách léků a skoro 90% dětí bylo schopno léčbu medikamenty vysadit. Zlepšení po klinické léčbě přetrvalo jeden rok u 40–50% pacientů, 6 měsíců u 20–30%, 3–4 měsíce pak u 15–20%.
Závěrem IHT představuje slibný přístup v prevenci a léčbě bronchiálního astmatu v dětství. Správná volba hypoxické dávky v závislosti na reaktivitě jedince musí být titrována pro každého pacienta, aby se předešlo negativním účinkům hypoxie a zvýšily se příznivé účinky. Hypoxická terapie by tak měla úspěšně nasazena pouze v klidovém období pacienta a to alespoň 2x během jednoho roku, aby její účinky měly co nejdelší efekt.
Seznam studií
- Intermitentní hypoxie při léčbě bronchiálního astmatu v dětství: Tatiana V. Serebrovskaya https://www.researchgate.net/publication/287780896_Intermittent_Hypoxia_in_Treatment_of_Bronchial_Asthma_in_Childhood
- Anokhin MI, Geppe NA, Dairova RA. Účinky hypoxické stimulace pozorované při pokusu na zvířatech a u dětí s bronchiálním astmatem. Fiziol Zh. 1992; 38: 33-9 [v ruštině].PubMed Google Scholar
- Borukaeva IK. Intermitentní hypoxický trénink v sanatoriu a lázeňské léčbě u pacientů s chronickou obstrukční plicní chorobou. Vopr Kurortol Fizioter Lech Fiz Kult. 2007; 5: 21-4 [v ruštině].PubMed Google Scholar
- Berezovski VA, Levashov MI. Fyziologické prostory a mechanismy normalizačního účinku normobarické hypoxie a inhalační terapie. Fiziol Zh. 1992; 38: 3-12 [v ruštině].PubMed Google Scholar
- Bass JL, Corwin M., Gozal D, et al. Účinek chronické nebo přerušované hypoxie na kognice v dětství: přehled důkazů. Pediatrie. 2004; 114: 805-16.PubMed CrossRef Google Scholar